Julius Valerius Maiorianus byl západořímský císař v letech 457 až 461. Jako vysoce postavený vojenský velitel se domohl vlády poté, co s pomocí generála Ricimera odstranil svého předchůdce, císaře Avita. Jeho panování se vyznačovalo energickou snahou o obnovení západní říše, která v době jeho nástupu k moci sestávala pouze z Itálie, Dalmácie a části Galie. Ve vnitřní politice se pokusil provést reformy státních financí a administrativy v zájmu zvýšení efektivity a spravedlnosti.
Krátce po nabytí trůnu se vypravil do jižní Galie, kde přinutil k poslušnosti Vizigóty. Zasáhl rovněž proti Burgundům a zajistil si podporu místní odbojné aristokracie. V roce 460 vtáhl do Hispánie, aby připravil námořní a pozemní síly pro vpád do Afriky, obsazené Vandaly. Jeho plán však zmařil náhlý útok Vandalů vedoucí ke zničení invazní flotily. Po návratu do Itálie ho Ricimer zbavil trůnu a o několik dnů později popravil.